JanLiška

Marně prohledávám půdu v rodné roubence v Drachkově u Benešova a hledám krabici s mými prvními negativy. Právě otec mi koupil první fotoaparát „Pionýr". Stál jsem na cestě před domem a možná fotil zrovna jeho. To už dnes ale nevím.

Pak nebylo dlouho nic. Až přišel zlom — putovní tábory a ze mě se stal lovec s fotoaparátem Etareta. Koupelna proměněná ve fotokomoru byl úžasný svět, kde jsem začal pronikat do tajů fotografie. Bylo mi 13 let. Uteklo dalších 47 let.

Rukama mi prošly fotoaparáty Exa, Zenit, Pentagon, Exakta, Praktica, Nikon, až jsem skončil u Nikonu D700. Technika je samozřejmě důležitá, ale není to nejpodstatnější. Člověk to musí cítit a hlavně vidět.

Řadu let jsem se věnoval potápění a podvodní fotografii. Jediný ponor jsem neabsolvoval bez vodotěsného boxu s fotoaparátem. Absolvoval jsem soutěže, vystavoval, přednášel. Stal jsem se členem několika potápěčských expedic.

Na svých fotografických toulkách po Čechách i světem se snažím zachytit ty prchavé okamžiky a dělat radost sobě i druhým.